Fr. Ulrich sedící
Socha, která budí emoce a vášně. Bývalý a nejvýznamnější starosta František Ulrich, který vládl v čele měnícího se Hradce v letech 1895 až 1929 má nyní sochu, která se občanům města ani moc nelíbí. Co by na to asi řekl samotný Ulrich, starosta jenž se zasloužil o moderní Hradec v podobě, v jaké ho známe dnes? Ulricha by možná nejdříve zaujaly sluneční hodiny, které stojí před ním a mohl by si před nimi pouze říci, jak ten čas letí. Potom by se podíval na svoji sochu a asi by ustrnul úžasem. Krásná jizva přes celou tvář, poloviční prsty, hrubě opracovaný diorit a místo na jiném náměstí.
Starosta Ulrich, když nastupoval do čela města bylo mu pouhých 36 let. V podstatě to byl mladý člověk s vizí moderního Hradce, který mládl spolu s novou výstavbou. Byl starostou až do svých 70 let, kdy odmítl být zvolen podeváté v řadě a odešel si pokojně užít zbytek života. Ulrich navazoval na již úspěšného starostu Pospíšila a ta návaznost a propojení se mu podařilo v součinnosti tehdejších architektů Gočára a Kotěry, tak dobře, že z malého města udělal za 34 let metropoli celého kraje. Ve 20. letech 20. století začal být Hradec právem označován jako „salón republiky“.
František Ulrich, jak ho popsal již řadu let bývalý náměstek primátora Josef Potoček, byl muž nevšedního nadání, světového rozhledu, uměleckého vkusu, všestranných zájmů. Celý jeho život byl motivován touhou po vytvoření moderního Hradce, sjednoceného s okolními obcemi. Dovedl si vyhledávat spolupracovníky mimořádných kvalit, jejichž díla předcházela dobu, a i po jeho odchodu z radnice se počítalo s jeho názory a především s jeho vlivem, který dalece přesahoval Hradec Králové. Slovy jednoho historického dokumentu: „Pospíšilovo dílo, jímž byl Hradec Králové po více než stu letech zbaven okovů pevnosti, svěřil osud do rukou nového starosty Dr. Františka Ulricha. Ten prokazuje od začátku takovou tvůrčí schopnost, že vyrůstá nakonec ve velikou postavu dějin české samosprávy. Proudění doby vydalo v pravý čas mohutnou postavu Ulrichovu, aby převzal odkaz Pospíšilův a odevzdal jej zmnožený a naplněný svým potomkům.“
Tímto by se chtělo říci, že by si starosta Ulrich zasloužil důstojnější sochu, která by zároveň zdůraznila jeho tvůrčí myšlení a kreativitu a rozhodně ne narychlo opracovaný kvádr spolu se slunečními hodinami. Pomník měl být vytvořen mladým umělcem a nadčasově, což v tomto případě samozřejmě není. Samotná socha posléze neprošla ani soutěží a prý se odchýlila i od schválené předlohy. Bývalý náměstek Martin Soukup (ODS), který byl hlavním iniciátorem při stavbě sochy ji od počátku obhajuje. O petici, která se sepsala proti pomníku řekl pro MF Dnes: „Ti lidé jsou úplně mimo. Jsem ale rád, že se strhla polemika, kdyby se nestrhla žádná a socha by byla lidem lhostejná, byl by to průšvih,“ uvedl. Lidé zřejmě lhostejní nejsou a pokud se jim něco nelíbí dají to výrazně najevo, například právě peticí. Anketa na serveru idnes.cz v oblíbenosti sochy zní celkem jednoznačně – socha se líbí 321 lidem (16%) a nelíbí 1972 lidem (84%), což už je poměrně dostatečný vzorek lidí.
Zajímavý a výstižný názor o novém pomníku má diskutující s nickem „Baky“, který uvádí, že ta socha je takovej vejlupek z trochu většího kinder vejce. A pomník z proslulého kinder vajíčka si určitě nezasloužil jak Ulrich, tak Hradec. Předešlý návrh sochy Ulricha, který by seděl za stolem na sloupu v obrovské výši nad Ulrichovým náměstím by byl právě možná lepším návrhem, jenž by byl z uctivé vzdálenosti obdivován z objektivů dalekohledů.
foto: www.mmhk.cz
