Vládní Airbus A319 CJ
Hradecké letiště se po roce 2003 převedlo na město. Během 8 let se podařilo z chátrajícího letiště udělat letiště regionálního významu. Na letišti fungují letecké školy, aerotaxi, letecká výroba, servisní služby pro letectví a několikrát do roka se zde uskuteční také významné letecké akce. Nyní se v podstatě jedna etapa rozvoje letiště dokončila a město rozhodovalo o jeho dalším zaměření. V říjnu se vyměnilo také vedení letiště a byl odvolán ředitel Leteckých služeb Roman Zindulka. Město ve výběrovém řízení vybralo ze 102 uchazečů Vladimíra Grigu. Ten by měl nastartovat další éru rozvoje.
Rozvoj letiště se však neobejde bez podpory města, které je vlastníkem a jediným akcionářem Leteckých služeb, které ho spravují. Je v podstatě na městě, kterým směrem se bude ubírat budoucnost letiště.
Město mělo na stole tři varianty pro budoucí vývoj letiště.
1. varianta počítala s odbavením velkých dopravních letadel (Boeing 737, Airbus A320), která umožní charterové lety i možnost pravidelné linky. V této variantě by bylo nutné postavit nějaký miniterminál pro odbavení cestujících, dovybavit řízení letového provozu, obsluhu letadel na zemi a vytvořit takové podmínky, aby zde mohla dosedat velká dopravní letadla. Potřebná částka by byla několik desítek milionů i stamiliony.
2. varianta počítala se stabilizací stávajícího stavu, poskytovat stejnou úroveň služeb a rozvoj letiště směřovat ke general aviation, rozvoji podnikatelských aktivit na letišti a umožnit podnikatelským subjektům investovat do nové výstavby, rekonstrukce apod. Na letiště by létala jako dosud malá privátní letadla, aerokluby a další menší stroje.
3. varianta počítala se vstupem strategického či finančního partnera, který by byl schopen vstoupit do letiště a zajistit mu potřebný rozvoj. Tím by došlo i k utlumení Leteckých služeb, které dnes letiště spravují.
Hradecká radnice se rozhodla před pár dny pro druhou variantu, tedy stabilizovat stávající stav, rozvoj letiště směřovat ke general aviation, rozvoji podnikatelských aktivit apod. Boeingů ani dalších velkých letadel se tak nejméně do roku 2015 Hradec nedočká. Služby ani jiné další aktivity se však nezhorší, jen se bude udržovat současný stav a také se bude vyčkávat jak dopadne projekt Integrovaného záchranného systému, který je stále ve hře a měl by v prostoru letiště vzniknout později než se plánovalo. Uvidíme jak vše nakonec dopadne. Pro letiště tímto krokem nastává doba šetření, jistých omezení, sníží se počet zaměstnanců a výrazně menší budou také dotace. Letecké přehlídky ani další akce však z letiště nezmizí.
Boeing 707 USAF se připravuje k odletu z hradeckého letiště po skončení letecké akce CIAF
Nadruhou stranu je využití letiště s 2400 metrů dlouhou betonovou dráhou jen pro malá letadla škoda. I letecká akce CIAF ukazuje, že v Hradci mohou bez problémů přistávat velká letadla. Musí se tomu však dát nějaký impuls, aby to bylo možné pravidelně, ne pouze jeden víkend v roce. Letiště se tak bude stále jen dotovat v menší míře, ale bez nějakého viditelného výsledku v podobě pořádného provozu.
I ostatní letiště mají velké problémy a bez dotací se neuživí – jsou to letiště v Ostravě, Českých Budějovicích, Pardubicích a Karlových Varech. I taková Ostrava má problém sehnat další pravidelné linky – dnes se létá pravidelně pouze Praha a Vídeň, charterové lety fungují od jara do podzimu. Hradec by v případě nových investic měl také velké problémy dostat na letiště nějaké linky a charterové lety.
Tady je stručný seznam investic, který by byl potřeba k provozu velkých letadel. Stačilo by vybudovat nějaký důstojný miniterminál, letiště dovybavit technicky a vším potřebným, co je potřeba k provozu dopravních letadel např. infrastruktura pro přistávání letadel za zhoršených povětrnostních podmínek. Letiště by také mělo přejít do jiné kategorie, dnes má kategorii 2B a usiluje o 4C (tj. délka dráhy větší než 1800m, pro letadla s rozpětím křídel od 24 m až 36 m…)
S rozvojem letiště počítá v připravovaném územním plánu i Patrik Kotas. Ten před časem řekl, že letiště je pro město a jeho rozvoj nesmírně důležité. V budoucnu by snad mohlo fungovat na bázi byznys letiště, včetně cargo provozu a s občasnými charterovými lety.
Na hradecké radnici padlo rozhodnutí, že se bude udržovat současný stav, dotace místo 12 mil. Kč ročně, budou v příštích letech jen 4 mil. Kč. Přidaná hodnota v podobě občasných či pravidelných přistávání velkých dopravních letadel je v tuto chvíli pasé. Minulý rok na podzim to však vypadalo, když tady probíhal testovací let boeingu 737, že se očekává spíše jeho velký rozvoj. Pro mnoho příznivců a podporovatelů je rozhodnutí radních smutnou zprávou. Rozvoj letiště, alespoň po roce 2015 by byl stále dobrým krokem a od radních správnou cestou rozvoje města i regionu. Nyní se však všichni musí smířit se stále obvyklým přistáváním letadel typů čmelák, Zlín a Cessna. Svým způsobem je to krok zpět.
Související články: Povedená vize hradecké letiště kolem roku 2020
